A je to tady. Dokud to bude v mých silách, přísahám, že každý článek budu začínat drobným veršíkem, v případě dneška tedy o dámských psaníčkách. Počítám, že to pěkně vyselektuje čtenářské publikum… Tak dnes tedy o psaníčkách.
A k čemu jsou vlastně dámská psaníčka dobrá?
Hned na úvod se zeptám, a dejte mi prosím vědět do komentářů, jestli psaníčka nosíte. Zjistila jsem totiž, že docela velký počet mých kamarádek nevlastní ani jedno jediné. Po tomhle zjištění jsem je totiž začala excesivně rozdávat – ve vašem oblíbeném secondhandu jistě vylovíte nějaká zajímavá za pár korun, a investovat se vyplatí i do jednoho nového kousku v základních barvách – nechám na Vás, zda preferujete černou, hnědou, nebo béžovou/nude. Já osobně preferuji černou – společně se mnou se můžete inspirovat i vévodkyní Kate, třeba tady.
I když předpokládám, že všechny z vás vědí, co psaníčko je, raději na začátku článku zavedu jeho definici, aby se některé z nás nemusely utápět v nejistotě. Psaníčko je malá kabelka ve tvaru obdélníku, stejně jako dopisní obálka. Ve většině psaníček je místo na mobilní telefon, peníze (jsem opatrná s konstatováním, že na celou peněženku), klíče, zrcátko a nějakou tu kosmetiku, abychom se mohly upravit. Mně osobně se do toho mého vejdou i brýle, které jsem pořídila na Larond.
Vybrat si můžete z klasického střihu, případně můžete zvolit psaníčko s výztuhou. To mi ale připadá značně nepraktické, protože drží tvar a tudíž se nemůže vašim věcem přizpůsobit. Navíc mi vyztužená psaníčka vždycky připomínaly takové malé přenosné rakve. Dobře, pouzdra na brýle, ať nejsem tak morbidní.
Mimochodem, české pojmenování zní alespoň mně velmi mile a romanticky a evokuje ve mně představu milostných dopisů psaných na krásném voňavém papíře. Daleko milejší než anglické „clutch“, co myslíte?
Dáma každým coulem a za každé situace
Proč ale roli psaníčka chápu jako natolik specifickou oproti klasické kabelce? Předně, šly byste do divadla s klasickou kabelkou? Šly byste s ní na luxusní večeři (to se mi tedy moc často nestává)? Co svatba? Promoce? Ples? No dobrá, možná že Vy ano, já už jsem nicméně navyklá k podobným příležitostem o větší tašce vůbec nepřemýšlet. Zkusím Vám to ještě trošku upřesnit.
Všechny tyhle příležitosti pro mě reprezentují chvíle, kdy můžete vystupovat jako opravdová dáma. Analogicky k tomu je malá decentní kabelka, psaníčko, symbolem té „dámičkovatosti“, zvlášť, když si ho srovnáte s velkou kabelkou, do které se musíte sbalit na celý den a tak, abyste zvládla splnit všechny své povinnosti. Jasně, ta je možná symbolem vaší pracovní kompetence, ale hvězdu večerů z Vás nedělá. A o kabelkách si stejně budeme povídat někdy jindy.
Psaníčka nejsou podle mého názoru jen večerní záležitostí
Jednou jsem byla na výstavě kabelek z korálků. Byla to přehlídka nádherných taštiček jako od charlestonových dam z 20. let, některé z kousků ještě historičtější. A hádejte co? Ani jedna z kabelek neměla popruh na nošení přes rameno a všechny byly k pomilování malinké. Pokud si chcete udělat konkrétnější představu, zkuste tenhle odkaz.
Nejsem žádná princeznička, ale někdy si na ni zahrát prostě chci. A psaníčko mi to umožňuje. Schválně ho někdy zkuste vyměnit za velkou kabelu, a to i na kávu s kamarádkou. Uvidíte, jak se budete cítit. 
Četla jsem názory některých blogerek, které psaníčka považují za výlučně večerní kabelku. S tím já ale nesouhlasím. Zkuste se projít po Paříži a uvidíte spoustu dam a slečen, které s povzneseným výrazem kráčejí denními ulicemi s psaníčkem v ruce. Jsou to totiž dámy.
Zlatá střední cesta
Alternativní volbou k pravému psaníčku, které tedy já chápu tak, že nemá žádný závěsný popruh, s jehož pomocí byste no nesly na rameni, a je tedy jednom maličkou kabelkou do ruky, jsou dnes malé taštičky, jejichž popruh v případě potřeby jenom schováte dovnitř. V řetězcích můžete rovněž natrefit na psaníčka XXL, do kterých se s troškou štěstí sbalíte přinejlepším na polovinu pracovního dne, a která tak poskytují příjemný kompromis mezi elegancí a praktičností.
Vlastníte nějaké psaníčko? K jakým příležitostem ho využíváte?
