Titulek článku by mohl působit nereálně – vždyť ze všech stran je žena přesvědčována, že odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou jednoznačně ztrácí. Ze svých profesních dovedností, společenského uplatnění, finančního ohodnocení…Společenský tlak je výrazný. Záleží však také na ženách samotných, zda přijmou obvyklé, nepříliš lichotivé zhodnocení času stráveného v domácnosti s dětmi. Aby taková klišé nezakrývala ženám vědomí toho, co dalšího se naučily, blíže se nad tématem zamyslíme.
Řešíte otázku, jak ráno stihnout odvést děti do školky nebo do školy a pak se včas dostat do zaměstnání? Jak je odpoledne zvládnout vyzvednout, najít čas na kroužky, na domácnost, partnera, sami na sebe?
Pokud pomineme trochu nešťastný pojem „dovolená“, přece jen většina žena prožívá dobu „mateřské a rodičovské“ jako určitý čas k pozastavení se. Nad dosavadním průběhem života, zvnitřněnými hodnotami, vztahy, výchovou dítěte, ale také prací či profesním zaměřením a životními cíli. V čem tedy spočívá ona příležitost nebo dokonce výzva?
Jaká je žena dokonale slaďující všechny své životní role? Společnost (ale bohužel často i ženy samy) diktuje: stoprocentní matka, skvělá hospodyně a hostitelka, neméně báječná manželka a milenka svého partnera a v neposlední řadě profesně úspěšná. Je to ale realita pro většinu žen? Jsou tyto nároky (druhých či sebe samé) trvale splnitelné bez dopadu na psychické a fyzické zdraví? Nebo existuje ještě jiná cesta?