DOTAZ
Chtěla bych se zeptat na to, zda si opravdu zaměstnavatel může v podstatě dělat se zaměstanci co chce, a oni nemají moc možností se bránit, protože je to dnes o tom – pokud se ti to nelíbí, tak běž, na tvé místo čeká x dalších. Popíšu Vám konrétní případ: dcera pracuje u jednoho nejmenovaného obchodního řetězce. Napíšu vám jen pár příkladů, které jsou spíš už buzerace, než nějaký obchodní záměr – střídají se po dvou dnech na směně a v pátek střídají ranní odpolední- OVŠEM ten, kdo má o víkendu volno má v pátek odpolední, pokud jde do práce o víkendu, tak má v pátek ranní. Snažili se projednat změnu, aby měly alespoň jednou za 14 dní volný víkend od pátečního odpoledne, ale paní manažerka to nedovolila s odůvodněním, že je to proto, aby mohly ženský doma v pátek odpoledne uvařit, když budou o víkendu v práci.
V těchto vedrech, kdy mají uvnitř prodejny přes 30 stupňů musí nosit firemní trička, která jsou z těžké bavlny a jistě si dokážete představit, jak se v nich člověk cítí, ale prý si u nich mohou odpárat rukávy…Prodejna má řadově 500 čtverečních metrů a jsou na jedenáctihodinové směně 2 prodavačky. Nyní jim paní manažerka poslala seznam úkonů, za které budou pracovnice pokutovány,buď snížením prémií o x korun na hodinu nebo jednorázové pokuty 1-2 tisíce….např. za špatné odepsaní do docházky během přestávky na oběd, za nepřesnosti při průběžné kontrole pokladny (které pochopitelně musí doplatit ze svého – např. 2 Kč), za nepořádek v kuchyňce, za přítomnost mobilního přístroje v obchodě a podobně důležité věci. O tom, že paní manažerka, která jede „na kontrolu“ obchodu parkuje auto za rohem a plíží se podél výkladních skříní, zřejmě aby někoho přistihla při činu a mohla ho pokutovat – to mi opravdu přijde až komické. Takže tímto se vracím ke své původní otázce, zda co není výslovně v zákoníku práce nějak stanoveno je z hlediska zaměstnavatele povoleno?
ODPOVĚĎ
Zaměstnavatel samozřejmě nemůže dělat „ cokoliv “, spíše to souvisí se situací, že zaměstnanci jsou neznalí svých práv nebo se z důvodu obavy o své pracovní místo neozvou. I bez podrobnějších informací se domnívám, že zaměstnavatel prostřednictvím paní manažerky porušuje povinnosti dané zaměstnavateli zákoníkem práce, ale i zákonem o zaměstnanosti např. v oblasti odměňování, měnění pracovní činnosti atd. Navíc, dle Vašeho popisu je některé jednání vysloveně na hranici šikany a sdělení ohledně žen vařících obědy je rozhodně diskriminační, takže předpisem, který je porušován může být i antidiskriminační zákon. Povinnosti zaměstnavatele jsou v zákoníku práce popsány v obecné rovině a muselo by se vždy provést srovnání s konkrétním jednáním zaměstnavatele. Pro přehled cituji základní zásady pracovních vztahů § 13 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
§ 13
(1) Pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona mohou vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele.
(2) Zaměstnavatel
a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance,
b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců,
c) musí dodržovat zásadu poskytování stejné mzdy nebo platu a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty,
d) musí poskytovat zaměstnanci informace v pracovněprávních vztazích a zajišťovat projednání s ním,
e) musí seznamovat zaměstnance s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy,
f) nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá,
g) nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu,
h) může dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě jen podle § 2 odst. 5, s výjimkou případů prohlubování nebo zvyšování kvalifikace u jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 230 odst. 5 a § 231 odst. 3).
(3) Zaměstnanec v pracovním poměru má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou kratší pracovní doby (§ 80) nebo konta pracovní doby (§ 86 a 87), jakož i na rozvržení pracovní doby před zahájením práce, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(4) Zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, se věta první použije jen v případě, že se jedná o výkon práce v téže organizační složce státu.
(5) Zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy.
Pokud by se chtěla vaše dcera ozvat (což vřele doporučuji) má v zásadě kromě přímé konfrontace (doporučuji písemnou cestu, pokud bude zapotřebí je možnost poskytnout podrobnější konzultaci), možnost informovat anonymně příslušný Inspektorát práce, případně se obrátit na odbory na pracovišti nebo jako zaměstnanec v obchodu kontaktovat OSPO na www. ospo.cz.
Přidat komentář