Pracovní neschopnost, PPM a dovolená z roku 2009

DOTAZ:

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o zodpovězení dotazu, který se týká především nevyčerpané dovolené z roku 2009.
23.11.2009 jsem zahájila pracovní neschopnost (z důvodu IVF), která trvá dodnes (rizikové těhotenství s dvojčaty). Z roku 2009 mi zbylo 14 dní dovolené. Podotýkám, že od konce srpna 2009 jsem dovolenou na zotavenou čerpat nemohla (z důvodu konání důležitého auditu v zaměstnání v listopadu), ačkoliv jsem o ni žádala. Navíc k tomu jsem chodila do práce i ve státní svátky (28.10. a 17.11.). Tyto svátky ovšem zaměstnavatel jako práci ve svátek neproplatil(jako práci přesčas ano), namísto toho jsme podepsali souhlas s tím, že si dny vyčerpáme jako náhradní volno (v následujících 3 měsících), což jsem taky „nestihla“.

Konzultovala jsem nyní s mzdovou účetní co a jak s tou dovolenou, abych nepropásla nějaké termíny. Ta mi sdělila, že dovolenou z roku 2009 mám sice převedenou do 2010, ale do roku 2011 si mohu převést pouze 5 dní, na zbylé dny tím ztratím nárok. S ohledem na to, že PPM bude zasahovat až do roku 2011, budu čerpat dovolenou za 2010 po ukončení PPM v souběhu s nástupem na RD. Pravděpodobně i těch 5 dní z roku 2009, které lze převést. Když jsem se jí zeptala, co s těmi 9 dny, které zbývají a s náhradním volnem, které jsem neměla šanci si vybrat,bylo mi řečeno, že o náhradní volno jsem přišla jeho nevyčerpáním ve lhůtě 3 měsíců a jediným způsobem, jak neztratit nárok na těch zbývajících 9 dnů je ukončení pracovní neschopnosti ještě před nástupem na PPM.

Na druhou stranu jsem ale vyčetla, že doktor v případě rizikového těhotenství vypisuje PPM automaticky 8 týdnů před plánovaným dnem porodu a není ani možné si zvolit nástup oněch 6-8 týdnů předem.

Prosím tedy o radu, zda má zaměstnavatel právo mě nutit ukončit pracovní neschopnost, vyčerpat dovolenou z 2009(abych o ni nepřišla), a pak teprve přejít na PPM. Proč mi ji nechce/nemůže proplatit? Jedná se o 9 dnů, těch 5 si převedu a mezi PPM a RD vyčerpám. Mám se vzdát nároku na náhradní volno, o který jsem podle něho už přišla? Pomíjím přitom i dny, kdy jsem v době vycházek při PN do práce šla (byly asi 4), to byla moje volba. Bude mi dovolená za 2010 krácena, jelikož jsem neodpracovala ani 60 dní anebo je PPM dostatečné k tomu, abych získala nárok na celých 25 dnů? Termín porodu je 16.8.2010, s dvojčaty ale pravděpodobně bude možná i o měsíc dříve.

ODPOVĚĎ:

Podle zákoníku práce lze převést za určitých podmínek viz níže celou dovolenou z jednoho roku do roku následujícího. V něm ji ovšem musíte vyčerpat. Jen ve výjimečných případech, kdy jste nemohla tzv. starou dovolenou celou vyčerpat, tak je zde možnost písemné dohody se zaměstnavatelem o převedení ještě do dalšího roku. Takže dovolenou z roku 2009 si můžete převést do letošního roku. Jedině pokud zaměstnanci bránily v čerpání dovolené naléhavé provozní důvody či překážky v práci, může se s firmou dohodnout o přesunutí nevyčerpané části dovolené na rok 2011.

Firmy si mohou ve vlastním vnitřním předpisu určit, kolik dní dovolené si mohou pracovníci do dalšího roku převést. Pokud takový předpis stanoví, že lze převést nejvýše pět dní a Vám na konci roku zbude vícet dní, tak  část výkladů zákoníku práce ( ZP ) říká, že o ty dny přijdete. Záleží tedy, zda Váš zaměstnavatel má takový předpis. Dle mého názoru by, ale Vaše situace měla být řešena v souladu se ZP, jelikož fakticky nemůžete dovolenou čerpat a přednostní je ustanovení ZP.Přesto Vám doporučuji  se raději dohodnout, abyste se Vašem stavu zbytečně nestresovala a nemusela řešit případné propadnutí dovolené, se zaměstnavatelem a lékařem na termínu, kdy formálně přerušíte rizikové těhotenství a vyčerpáte si ještě před nástupem na PPM těch devět dní.

§ 218 ZP

Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, pokud jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok a má-li alespoň na 4 týdny dovolené právo.

Jestliže zaměstnavateli brání v určení čerpání dovolené podle odstavce 1 překážky v práci na straně zaměstnance uvedené v § 217 odst. 4 nebo naléhavé provozní důvody, je povinen určit tuto dovolenou tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak.

Nemůže-li zaměstnavatel určit čerpání dovolené podle odstavce 1 ani do konce příštího kalendářního roku z důvodu čerpání rodičovské dovolené, určí dobu čerpání této dovolené po skončení rodičovské dovolené.

Neurčí-li zaměstnavatel, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 3, zaměstnanci dovolenou podle odstavce 1 ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den. Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou podle věty první ani do konce příštího kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká.

 Jestliže zaměstnanec nemohl z důvodů uvedených v odstavci 2 vyčerpat dovolenou, která přesahuje 4 týdny, ani do konce příštího kalendářního roku, může být s jeho písemným souhlasem tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku.

Počítání dovolené: Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely dovolené na zotavenou posuzuje jako výkon práce; znamená to, že tato doba se také započítává do dnů podmiňujících vznik nároku na dovolenou a současně čerpání dovolené ( těch zbylých 5 dnů ) se v souladu s § 348 zákoníku práce posuzuje  rovněž jako výkon práce, takže opravdu třeba přesně to spočítat.

K prácí ve svátek:  Čerpání náhradního volna určuje zaměstnavatel tak, aby náhradní volno bylo vyčerpáno nejpozději do 3 měsíců po výkonu práce, pokud tedy neurčil, měl by proplatit, ale nevím přesně jak situace u Vás proběhla a chybí mi  znalosti Vašich vnitřních směrnic.

§ 115 ZP

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

 Z Vašeho dotazu vyplývá, že komunikace s Vašim zaměstnavatel je poměrně složitá a mohu Vám jen doporučit vznášet všechny dotazy písemně, tedy znovu se dotázat oficiálně na proplacení práce ve svátek i na čerpání dovolené a dle odpovědi zvolit postup.