Připravujete vánoční setkání pro celou širokou rodinu? Máte chuť pustit se do podnikání nebo naopak řešíte partnerskou krizi? Pojďme se seznámit s technikou, která dokáže dát našim myšlenkám rozlet a zároveň i řád. A hlavně pomůže nalézt cestu k cíli.
Co je myšlenková mapa?
Techniku myšlenkových map rozpracoval v 60. letech britský vědec Tony Buzan. Sám mapy charakterizuje jako „nejsnadnější prostředek, jak dostat informace do našeho mozku a jak z něj informace dostávat ven“.
Myšlenková mapa je způsob zachycení tématu, myšlenky, pomocí kombinace grafického a slovního vyjádření. Myšlenky nezapisujete do řádků (lineárně), ale pomocí hesel, symbolů, čar a barev pracujete na celé ploše papíru. Můžete si představit, že papír je zábavné hřiště pro váš mozek. Nesvazuje vás prostor řádků ani složitá souvětí. Symboly (obrázky) nahradí tisíce slov. Čáry nebo šipky snadno vyjádří souvislosti a asociace. Barvy vymaní mozek z nudy a probudí k činnosti obě vaše hemisféry. Bude radost přemýšlet a pamatovat si! Nevěříte?
Proč to funguje?
Myšlenkové mapy vychází z výzkumů fungování lidského mozku. Mozek pracuje v asociacích, přeskakuje mezi různými myšlenkovými proudy. Proto je někdy tak těžké vtěsnat myšlenky do nudného výčtu informací. Klasickým zápisem textu do řádků se nám mnohdy ani nepovede zaznamenat, co nás všechno k tématu napadá. Běžný zápis informací je zdlouhavý a omezuje nás.
Myšlenkové mapy naopak pracují s prvky, které má náš mozek rád. Barvy, křivky, symboly – to vše podporuje naši fantazii, představivost a přirozenou schopnost vizuálního vnímání. Používáním myšlenkových map tak nejen stručně a přehledně zaznamenáte, co potřebujete, ale zároveň i podporujete mozek k lepšímu výkonu. Aktivujete totiž obě mozkové hemisféry. Běžně využíváme spíše levou stranu mozku, tu, ve které dominuje logicko-analytické myšlení. Myšlenkové mapy dokážou zapojit i pravou, citově-tvůrčí, stranu. Výsledkem pak může být řešení problémů novým a kreativním způsobem nebo lepší pochopení a zapamatování tématu.
Myšlenkové mapy nám tedy pomohou (BUZAN, T.: Mentální mapování, 2007):
- aktivovat celý mozek
- zbavovat mysl mentálního nepořádku – neutříděných myšlenek
- plně se soustředit na určitý předmět
- jasně zachytit podrobnosti i celek
- sdružovat, nebo naopak od sebe oddělovat jednotlivé představy a vzájemně je porovnávat
- snáze téma pochopit a zapamatovat si ho
Kdy myšlenkové mapy použít?
V úvodu článku slibuji široké využití této techniky. A opravdu, osvojíte-li si myšlenkové mapy, pak je můžete použít vždy, když chcete něco:
- VYMYSLET (analýza a řešení problémů)
- ZAPAMATOVAT/ ZACHYTIT (prezentace, pomůcka při studiu, psaní poznámek, zápisy z porad)
- NAPLÁNOVAT (projektové řízení, plánování cílů a strategií)
Základní pravidla vytváření myšlenkových map
- Začněte UPROSTŘED jednoduchým vyjádřením tématu, které řešíte.
- Nebojte se používat OBRÁZKY a BARVY, podporují naší představivost a motivují mozek k činnosti. Hodnota jednoho obrázku se vyrovná tisícům slov.
- Pracujte v úrovních. K centrálnímu tématu napojujte paprskovitě nejdříve HLAVNÍ VĚTVE. Tím získáte základní architekturu. Nepouštějte se zatím do dalších úrovní. Nejdříve zachyťte základní kameny problému. Detailům se budete věnovat později.
- Pro každou větev použijte jedno jednoduché HESLO nebo slovní spojení. Buďte struční. Nezahltíte se tak zbytečnými informacemi a mapa zůstane přehledná.
- Postupujte dokola OD PRAVÉHO HORNÍHO ROHU, ve směru hodinových ručiček. (To např. umožní vyznat se dobře v mapách ostatních lidí. Myšlenkové mapy může společně tvořit/sdílet i celý tým.)
- Po zmapování hlavních větví rozvíjejte podtémata ve VEDLEJŠÍCH VĚTVÍCH. Vyvolávají ve vás hlavní větve nějaké představy, různé způsoby řešení? Zachycujte asociace, které přicházejí. Propojujte prvky podle jejich vazeb.
- Buďte hraví a kreativní jako děti. „Roztomilé blbinky“ mohou mozek osvěžit a spustit řadu nečekaných nápadů. Je dovoleno cokoliv!
- Buďte optimističtí a ničeho se nebojte. I ten nejzašmodrchanější problém má své řešení. Je lepší, když vás jeho řešení více baví, nežli bolí.
Příklad vytváření myšlenkové mapy
Podívejme se na možnost využití myšlenkové mapy:
Cítím, že naše manželství potřebuje dodat svěží jiskru a rozhodnu se překvapit muže víkendem bez dětí. Potřebuji rychlé a jednoduché řešení. Už dlouho jsme na sebe neměli klid a čas. Co vše je nutné promyslet, zjistit a zařídit?
Hlavní téma, kterým se zabývám, vyjádřím heslem nebo obrázkem doprostřed papíru. Okolo hlavního tématu, od pravého horního rohu, postupně zachycuji vše důležité, co mě k tomu napadá. Podtémata paprskovitě člením podle důležitosti do hlavních a vedlejších větví. Cokoliv, co mi dovolí trefně a jednoduše zachytit myšlenky, je dovoleno. Nestačí-li papír, můžu ho napojit dalším.
První úroveň – centrální téma:
Druhá úroveň – hlavní větve:
Třetí a další úrovně – vedlejší větve. Promýšlíme si např. různé způsoby řešení:
Výsledek? Když je vše hotovo, máte na jednom papíře strukturu svého problému. Můžete vidět celek i detaily. Máte znázorněné vazby a vztahy. Podobně jako u mapy města rychle získáte přehled o tom, kde právě jste a kam jste už došli. Můžete plánovat cesty a vybírat nejlepší postup. Kdykoliv se můžete k mapě vrátit a zase s ní pracovat. Doplňovat ji, zrevidovat kroky nebo případně vytvořit mapu novou. V příštím článku se pak seznámíme s tím, jak zpracovávat myšlenkové mapy pomocí počítačového programu.
Teď už znáte o myšlenkových mapách všechno podstatné. Proč to hned nevyzkoušet? Budete potřebovat pouze: čistý papír, tužku, barevné pastelky, mozek a představivost. Hodně štěstí!
Použitá literatura a informační zdroje:
BUZAN, T.: Mentální mapování, Praha, Portál 2007
PACOVSKÝ, P.: Člověk a čas, Praha, Grada 2006
HRABÁNKOVÁ, J.: Myšlenkové mapy – přednášky v rámci seminářů Aktivní máma 2010.
PAPÍK, R.: Přednášky o využití myšlenkových map v rámci studia na ÚISK FF UK, 1998.
Přidat komentář