Jumpboxing, nové fitness cvičení, přivedla v loňském roce na svět sympatická maminka Zuzana Kubáňová. Je absolventkou FTVS UK v Praze, fitness instruktorkou a na vrcholové úrovni se věnuje squashi, racketlonu a tenisu. Co pro ni znamená mateřství? A jak zvládá podnikání na rodičovské?
Co vám mateřství přineslo po profesní stránce? Jak vás rozvinulo, rozvíjí?
Člověk si více začne vážit času a naučí se chvilky volna efektivněji využívat. A také pozná, jak psychicky náročné je být pouze doma s děťátkem. Pokud na tuto situaci není maminka připravená, může to pro ni být obrovská rána a změna životního stylu. A pak i maminka bývá nespokojená. Proto je třeba si už před porodem říct a naplánovat, co chci dělat, co mě těší a jít si za tím. Ne vždy se plán daří naplnit na sto procent, ale je důležité jej zkrátka mít. Když je maminka šťastná, projevuje se to na pohodě rodiny a děťátka. Od začátku svého těhotenství jsem věděla, že se chci po porodu nadále závodně věnovat sportu. Brzy přišel nápad na vytvoření nového fitness cvičení, a tak vznikl Jumpboxing. Kombinuje v sobě box, posilování se zátěží i bez a skákání na trampolínce – více na www.jumpboxing.cz.
Co vám práce při rodičovské dovolené přináší v osobní rovině?
Jak trénink na racketlon (www.czechracketlon.cz), squash tak i samotná práce na projektu Jumpboxing mi přináší rozptýlení a radost. Seberealizaci. Nová role maminky mě naplňuje a užívám si ji tím víc, že není jen jedinou částí mého života. Sfér života mám víc a z každého úspěchu je teď radost a hrdost na sebe tak nějak dvojnásobná. I za dcerku Nikitku a manžela, že to dokážeme takhle zvládat. Člověk si prostě najednou umí srovnat, jak náročné bylo něčeho dosáhnout před mateřstvím a jaké je to při něm. Díky tomu si všeho více vážím a také za vším jdu s větším odhodláním.
Jaké máte „vychytávky“, pomocníky, abyste dokázala zkombinovat své koníčky,
jumpboxing a k tomu rodinu?
Mojí „vychytávkou“ je silná vůle. Často jsem slýchávala, že s miminkem se musím brzdit, být s ním doma, a že už nebudu mít ve sportu takové výsledky, jako dřív. A vidíte – třeba ve 13 měsících věku Niktitky jsem se stala mistryní světa v singlech v racketlonu. To jsem dřív nedokázala. Také jsem se začala více sama realizovat a vytvořila vlastní fitness cvičení. Pomocníkem je určitě můj manžel a skvělí rodiče. Manžel dělá mého sparing partnera a pomáhá s hlídáním Nikitky. Rodiče bydlí v Pelhřimově, asi hodinu a půl cesty od Českých Budějovic, kde s manželem a Nikitkou žijeme. Před nejdůležitějšími turnaji ale přijeli pohlídat. Čas od času se snažíme k tréninku využít spánek Nikitky – naložíme ji do kočárku, uspíme a máme hodinku na trénink. A našla jsem skvělou kamarádku, která se mnou chodí nejen běhat, ale stala se také instruktorkou jumpboxingu a občas ráda dohlédne i na Nikitku… Takže skvělá parťačka…
Nikitce je už 14 měsíců. Jak v kombinaci s prací zvládáte proměnu ležícího miminka na běhající čiperku?
Hrozně jsme se těšili, až začne Nikitka chodit, asi jako všichni rodiče. A je to zatím naše nejskvělejší období! Tréninkové podmínky nám Nikitka změnila už v předchozím „lezecím“ období, takže jsme na běhání naší čilé dcerušky už byli svým způsobem připraveni. Trénujeme společně, když Nikitka spí, nebo jeden z nás hlídá a druhý jde sportovat. Když vedu hodinu jumpboxingu já, manžel už je připravený na hlídání, a pro ostatní lekce jumpboxingu jsem
vyškolila dvě skvělé instruktorky. Práci na internetu, marketing a podobně jsem se naučila zvládat vždy, když Nikitka usne. Mezitím to téměř nejde.
Dovedete si představit, že se jumpboxing stane vaším hlavním povoláním, vaší obživou?
Bylo by to hrozně hezké a představit si to umím. Ale také vím, že jsem se vrhla do odvětví, které se teď obrovsky rozvíjí a málokteré fitness cvičení své zakladatele uživí. Lidé, kterým se to podařilo, naskočili do fitness odvětví jako jedni z prvních. Myslím, že i kdyby Jumpboxing nevyšel na „plný úvazek“, budu se mu věnovat dál. Baví mě, jak mají lidi po cvičení radost a jsou „vysmátí“. Krom jiného jsem i trenérka squashe (FTVS UK se specializací squash), osobní fitness trenérka a u nás v Českých Budějovicích se chystáme postavit badmintonovou halu. Takže je vlastně jen otázkou času, které sportovní odvětví se stane mojí hlavní obživou. Třeba to bude kombinace všech.
Co plánujete do budoucna, jaký je váš sen?
Jak už jsem říkala, sny je třeba mít a jít si za nimi. Snů mám hned několik. Ty společné jsou samozřejmě spokojená rodina, šťastná Nikitka a usměvavý manžel. A moje spokojená rodina a manžel vědí, že sport je mojí životní energií. Podporují mě, abych s Jumpboxingem více prorazila do ČR, aby na lekce chodilo více spokojených klientů. Co se týká mých osobních sportovních cílů, sem v příštím roce určitě patří obhajoba titulu mistryně světa v racketlonu a první místo na světovém žebříčku v racketlonu. Na to ale potřebujeme sehnat vhodného sponzora. A to je můj další cíl a sen zároveň.
Děkuji za rozhovor.
Jitka Hrabánková
AktivniMama.cz
Přidat komentář