Dohoda o pracovní činnosti se nejčastěji sjednává na práce, které mají opakující se povahu, typickým příkladem je úklidová činnost, hlídání různých objektů, kompletace dokumentace u projektů – výběrová řízení apod. Zákonná úprava dohody o pracovní činnosti je obsažena zejména § 76 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů.
Dohodu o pracovní činnosti uzavírá zaměstnavatel se zaměstnancem na dobu, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Rozsah se posuzuje za celou dobu platnosti jednotlivé dohody, nejdéle však za 52 týdnů. Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 150 hodin v kalendářním roce (maximum pro dohodu o provedení práce).
Na rozdíl od dohody o provedení práce, která může být uzavřena i ústně je u dohody o pracovní činnosti nezbytná písemná forma, stejně jako tomu je u pracovní smlouvy. Vyhotovuje se ve dvou originálech, tak aby jeden obdržel zaměstnanec a druhý zaměstnavatel. V dohodě o pracovní činnosti se kromě náležitostí týkajících se smluvních stran (zaměstnanec a zaměstnavatel) uvádí sjednaná práce, odměna za vykonávanou práci a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Rozvržení pracovní doby je nepovinné stejně jako u dohody o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá jak na dobu určitou, tak i neurčitou. Lze jen doporučit si sjednat způsob zrušení dohody např. proto, aby smluvní strany mohly využít ustanovení zákoníku práce, které se týkají okamžitého zrušení využívaného pro ukončení pracovního poměru. Potom lze skutečně okamžitě zrušit dohodu o pracovní činnosti ve stejných případech, kdy je možné zrušit pracovní poměr, což je výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele. Okamžité zrušení dohody lze sjednat jen pro případy, kdy lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni a jednostrannou výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez zdůvodnění s 15 denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena druhému účastníku. Při skončení dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o pracovním poměru („ zápočtový list “). Náležitostmi potvrzení o pracovním poměru jsou: údaje o zaměstnání, druh konaných prací, dosažená kvalifikace, odpracovaná doba, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky s podrobnostmi o těchto srážkách a údaje pro účely důchodového pojištění v rozsahu jak to požaduje zákoník práce. Nesouhlasí-li zaměstnanec s údaji uvedenými na potvrzení o zaměstnání, může se domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o posudku dozvěděl u soudu, aby byla uložena zaměstnavateli povinnost sporné potvrzení přiměřeně upravit.
Pro výši odměny z dohody o pracovní činnosti platí stejná „ pravidla “ jako o výši mzdy pro pracovněprávní poměr, tedy i na tyto dohody se vztahuje výše minimální mzdy, viz. článek Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti – I. část. Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy a v případě sjednání jednorázová splatnosti odměny, až po provedení celého pracovního úkolu v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. Smluvní strany si mohou rovněž sjednat poskytování náhrad výdajů spojených s výkonem práce, které je třeba dohodnout odděleně od ujednání o odměně za vykonanou práci. I pro dohodu o pracovní činnosti platí obecná ustanovení zákoníku práce, jak již bylo řečeno v I. části tohoto tématu, která se vztahuji na pracovní poměr, a to kromě ustanovení o odstupném, pracovní době a době odpočinku, překážkách v práci na straně zaměstnance a skončení pracovního poměru ( výjimky oproti pracovnímu poměru uvádí § 77 ZP ). Zákoník práce umožňuje, aby buď přímo v dohodě nebo vnitřním předpisem bylo sjednáno právo zaměstnance na dovolenou ( nárok nevzniká automaticky ) a jiné důležité osobní překážky v práci. U dohody o pracovní činnosti však musí být ze zákona dodržena úprava důležitých osobních překážek v práci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, mateřské a rodičovské dovolené a ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti apod. (podle § 191 až § 198 a § 206 ZP)
Na rozdíl od dohody o provedení práce z odměny za dohodu o pracovní činnosti platí zaměstnanec i zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění, stejně jako kdyby byl zaměstnanec v pracovním poměru. Výjimkou je příjem do 1999 Kč za měsíc. Z takového příjmu nemusí platit zdravotní ani sociální pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel. Pokud ovšem FO nemá žádné jiné příjmy a není za ni plátcem pojistného stát, zůstává pro zdravotní pojišťovnu osobou bez zdanitelných příjmů, tudíž musí zaplatit zdravotní pojištění. Samozřejmě se z dohody o pracovní činnosti odvádí daň z příjmu.
Přidat komentář