A ne odpočinek ledajaký – řízený a vědomě prožitý. Jak takový odpočinek vypadá? Nabije vás novou energií, psychicky občerství a hlavně dodá novou chuť zvládat propojování mateřství s profesním růstem.
Jen povinný spánek nepomáhá
Podívejme se na problém z druhé strany, jak hodnotný odpočinek rozhodně nevypadá. Není to jistě vysílené „odpadnutí“ při odpoledním spánku dětí (i když důležité) ani okamžitý nástup „bezesného“ spánku v pozdních večerních hodinách. Zátěž maminky s malými dětmi začíná ráno a pokračuje až do večera. V jiné variantě začíná ráno, pokračuje v zaměstnání a opět se zakončuje prací v domácnosti. Ideální variantou je kvalitní dělení práce a povinností spojených s domácností a péčí o děti mezi oba partnery nebo pomoc jiné osoby. Jestliže kvalitní odpočinek je nezbytný pro každého člověka, pro (nejen) „slaďující“ ženu s malými dětmi je podmínkou zachování duševního a fyzického zdraví.
Odpočinutá matka – dar pro celou rodinu
Ze zkušeností z psychologické praxe vidíme, že toto tvrzení opravdu není nadsazené. Přetížená a unavená maminka, na níž leží tíha veškerého zabezpečení domácnosti, přitom se snaží sebevzdělávat, chodí na brigádu a nevymezí si prostor na žádný odpočinek, nepřináší svým dětem ani sobě žádnou pohodu. Odpočinutá žena je více vyrovnaná, schopná prožívat život s jistou dávkou lehkosti, nadhledu, radosti nebo minimálně lépe odolávat zátěži a náročným situacím. Je základem emoční pohody v rodině. To vůbec neznamená, že je za emoční klima rodiny zcela zodpovědná nebo že by muž měl odpočívat méně. Nicméně žena v psychické a tělesné harmonii může snáze poskytnout onu „teplou a bezpečnou náruč“ svým dětem i emoční oporu svému muži. Je lépe nastavena citlivě vnímat jejich potřeby a sdílet zážitky a zkušenosti z okolního světa. Dokáže uspokojovat také své vlastní potřeby namísto jejich potlačování. Maminky by tedy neměly propadat výčitkám kvůli času, který věnují samy sobě a svému odpočinku. Nashromážděný klid, energii a vnitřní sílu ocení celá rodina. Jen tak se všichni mohou plně radovat ze své blízkosti, vzájemnosti a hlavně – sdílet někdy i šedou všednodennost.
Pozor na přetížení
V poslední době slýcháme termíny jako mnohonásobné zatížení ženy, vyčerpání, syndrom vyhoření nebo chronický únavový syndrom. To vše jsou rizika a zároveň následky nepřiměřeného zatěžování v rámci několika rolí – v rodině, domácnosti a v pracovním prostředí nebo vzdělávacím procesu. Včasné a přiměřené plánování budoucích aktivit včetně pomoci okolí tato rizika snižuje. Zatímco určitá míra stresu a zátěže je obvykle pozitivní a aktivizující, jejich nadměrná míra nebo chronický stres oslabují naše „rezervy“ a mohou vést až k fyzickému a/nebo psychickému vyčerpání. K regeneraci je pak zapotřebí mnohem více času než při pravidelném odpočinku. Signály přetížení jsou rozmanité – od narůstajících somatických obtíží (bolesti zad, migrény, zažívací problémy, snížená imunita, zvýšená unavitelnost..) přes psychické symptomy (poruchy pozornosti, paměti, výkyvy nálad) po problémy v partnerském a pracovním životě, včetně jejich slaďování. Jmenované potíže však mohou souviset i se závažnějšími tělesnými nebo psychickými onemocněními, proto při výraznější intenzitě nebo dlouhodobém trvání je namístě poradit se s odborníkem.
Cesta k obnově sil
Můžeme si nyní nastínit některé konkrétní kroky, které postupně povedou k vyvážení pracovního nasazení ve všech životních oblastech a kvalitního odpočinku.Kvalitním odpočinkem mám na mysli také vědomé radostné pobývání ve vztazích, ať se svými blízkými v příjemných společných aktivitách nebo společným „lenošením“, rozvíjení vlastních zálib a koníčků nebo hledání „duševní potravy“ (hudba, umění, rozvíjení fantazie..).
Odpočívat s radostí
Pro začátek je třeba uvědomit si, kolik různých činností a práce žena vykonává, kolik tělesné i duševní energie investuje a ocenit se za to. Třeba tím, že si odpočinek vůbec „dovolí“. Ano, mnohé ženy prožívají pocit provinění, zbytečného marnění času nebo studu, když odpočívají. Dovolit si odpočinek a plně jej prožít, to souvisí s naší předchozí výchovou, navyklým životním stylem a postojem k sobě samé. Základní postoj k vyvážení zátěže – odpočinku však předáváme, jak jinak než vlastním vzorem, i svým vlastním dětem. Je to tedy i jakési poselství do jejich budoucího života a způsobu, jak budou samy se sebou „zacházet“.
Pravidelný a plánovaný odpočinek
Je třeba, aby si žena dokázala vymezit prostor pro sebe a dokázala také požádat o tuto formu podpory své okolí (partnera, prarodiče, kamarádky..). Efektivnější je dopřát si pravidelný oddech v období, kdy žena ještě není zcela unavená. V opačném případě pak touží obvykle pouze po spánku a dosycuje základní tělesné potřeby. Psychická složka člověka není hmatatelná, proto se v ní snáze ztratí a skryje psychická únava, emoční nepohoda, potlačí se její potřeby. Pouze včasný a pravidelný odpočinek může přinést regeneraci vnitřních sil. Ideálně by si měla žena s malými dětmi zorganizovat čas pro sebe alespoň 1x týdně. Forma odpočinku je velmi individuální – pro někoho je to sportovní vyžití, pro druhé procházka v přírodě nebo posezení s přáteli. Děti tak dostanou možnost trávit čas také s jinými členy své rodiny, což je vždy oboustranným obohacením a zpestřením.
Změna prostředí je vítaným pomocníkem
Z vlastních zkušeností vím, že zařídit si odpočinek v domácím prostředím nemusí být to pravé. Ostatně stejně o tom vypovídají i další ženy s malými dětmi. Z koše vykukuje nevyprané prádlo, letmá návštěva spíže hlásí nutnost doplnit zásoby, detailní pohled nabízí nové pavučiny v rohu nebo šmouhy na oknech..V hlavě víří vše, co by se mělo nebo mohlo…Ten kolotoč se stěží zastavuje. Řešením je aktivní odpočinek v podobě třeba jógy nebo jiných energetických cvičení, meditace či kvalitní relaxace, což ale vyžaduje alespoň trochu zkušenosti. Jejich přínos je všestranný, několik konkrétních technik si představíme v některém z příštích povídání. Jinou alternativou je úplná změna prostředí, která někdy umí zázraky. Procházka do přírody, pobyt v parku, cvičení na vedené hodině, o samotě vychutnaný čaj v čajovně nebo vesele „oslazená“ káva s přítelkyní. Nové podněty, nové pohledy, zážitky, to je něco, co nám dovolí „vypnout“ a naladit se na jinou vlnu. Něco, co potěší naši duši, a o to jde především..
Přidat komentář