Čemu ženy učí rodičovská dovolená

Titulek článku by mohl působit nereálně – vždyť ze všech stran je žena přesvědčována, že odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou jednoznačně ztrácí. Ze svých profesních dovedností, společenského uplatnění, finančního ohodnocení…Společenský tlak je výrazný. Záleží však také na ženách samotných, zda přijmou obvyklé, nepříliš lichotivé zhodnocení času stráveného v domácnosti s dětmi. Aby taková klišé nezakrývala ženám vědomí toho, co dalšího se naučily, blíže se nad tématem zamyslíme.

Ženy(muži) na rodičovské dovolené mívají v určitých etapách neodbytný pocit, že pobytem doma s dětmi stagnují. Myšleny typu „Už jsem zakrněla“, „Všechno jsem zapomněla, nevěřím si“ a „Asi bych to v práci už nezvládla“ jsou časté. Kromě zmíněného společenského obrazu o ženách na rodičovské dovolené, jež tyto myšlenky posiluje, jsou za nimi ukryty i individuální proměny sebevědomí a někdy konkrétní nepříjemné zkušenosti z jednání s možnými zaměstnavateli. Pokud bylo sebehodnocení, sebepojetí ženy vystavěno pouze na vnějším úspěchu a práce zaujímala přední příčku životních hodnot, snadno se  ve světě domácnosti a koloběhu péče o děti vychýlí. Období mateřské a rodičovské dovolené totiž neposkytuje ženě žádná objektivní měřítka úspěšnosti, jasné vnější ohodnocení „práce matky“. Zbývá usilovat o nový pohled na sebe, své získané dovednosti a přínosy doby strávené doma pro další život, včetně profesního.

Čím rodičovská dovolená obohatila Vás?

Po takto položené otázce mnoho žen znejistí. Téměř okamžitě znají odpověď na to, o co přišly, také o tom zprvu začínají hovořit. To je jen dokreslením toho, jak mnohdy prožívají svoji roli „ženy na rodičovské“, jak jim chybí společenské uznání hodnoty jejich práce. Je velká škoda, že svůj pohled častěji zaměřujeme na nedostatky, častěji pojmenováváme to, co nemáme..Přitom dary mateřství a rodičovství jsou na celý život, jen si jich být více vědomy a umět je nabídnout k ocenění i společnosti. A většinu také budoucímu zaměstnavateli.

Podělím se s Vámi nyní o některé odpovědi, k nimž v rámci sebezkušenostního cvičení s výše popsanou otázkou dospěly ženy, které se účastnily semináře „Aktivní máma“: „nalezení netušených rezerv“, „vyšší tolerance“, „lidský nadhled“, „kontakt s intuicí“, „lepší sebekázeň, organizování, sebeovládání, motivování“, „schopnost improvizace“, „výborná schopnost plánování, rozdělování úkolů, vyjednávání“..

Přínosy můžeme vnímat v několika základních rovinách – osobnostní růst ženy, růst partnerství rodičů  a společenský vklad.

Dar celé společnosti

Společnost potřebuje děti pro zachování lidského rodu. Děti potřebují rodiče, které je zplodí a budou je s láskou vychovávat. Rodiče, především matky, potřebují podporu společnosti, aby mohly svému poslání dostát. A zároveň nemusely potlačit vše ostatní, čím byly do života vybaveny a čeho dosáhly před mateřstvím. Rodiče pečující o malé děti mají právo žádat od svých zaměstnavatelů zohlednění potřeb rodiny a měli by se naučit svá práva více prosazovat.

Partnerství v procesu růstu

Prozatím jen ve stručnosti se zastavíme u přínosu rodičovství pro partnerství. Rodičovství je další přirozenou fází většiny partnerských vztahů. Má svá úskalí, riziková období, ale přesto všechno může vztah velmi posílit a obohatit. Společné úsilí vynaložené na péči o děti, společné prožitky a radost ze společně tráveného času jsou nenahraditelné. Naučí nás to mnohým kompromisům, větší toleranci, oceníme rodičovské schopnosti partnera. Pro partnerství je rodičovství také zdrojem síly pro zvládání přirozených vývojových krizí.

Osobnostní růst a jeho uplatnění v budoucím zaměstnání

Zamysleme se nyní nad rozvojem osobnostních kvalit při výchově dětí. Obecně rozkvétá naše sociální a emoční inteligence. Konkrétně roste naše schopnost empatie – vcítivost k jednání, emocím druhých. Rozvíjí se soucit, vnímavost k potřebám osob kolem nás. Snižuje se egocentricky motivované jednání ve prospěch druhých. Posiluje se zodpovědnost v chování, ochota potlačit momentální potřeby či přání a odložit je na vhodnější dobu. Zvyšuje se odolnost vůči stresu, schopnost zachovat „chladnou hlavu“ v náročných životních situacích. Učíme se lépe řešit konflikty, osvojujeme si nové komunikační strategie. Nedocenitelně se zlepšuje schopnost organizace práce, hospodaření s časem, zvládání mnoha dílčích úkolů „najednou“.

S tímto (rozhodně neúplným) výčtem nově nabytých či posílených dovedností a předpokladů by se žena po rodičovské dovolené nemusela stydět ucházet se o místo v diplomatických službách. Zdá se vám to nadsazené? Zkuste si samy představit běžný den s dvěma (nebo jiným počtem) malými dětmi. Jaké úsilí musíte někdy vyvinout, aby se organizačně vše nutné zvládlo a ještě panovala pohodová atmosféra –aby to zkrátka bylo místo k radostnému životu pro všechny?

A tyto schopnosti nejsou oceňovány jen v tzv. „pomáhajících profesích“, na sociální dovednosti a „prosociální“ chování se zaměřují přijímají pohovory či testy v mnohých organizacích a firmách. Zaměstnat člověka vyrovnaného, organizačně zdatného, s vysokou tolerancí vůči zátěži a schopností nekonfliktně pracovat v kolektivu kolegů, se vyplácí.

Byla by škoda na tyto své přednosti získané díky „rodičovské“ ve svém profilu nebo u konkurzního pohovoru neupozornit. Někdy to mohou být pro zaměstnavatele ty rozhodující momenty, kdy na druhé straně stojí velká časová flexibilita a nezatíženost rodinnými starostmi svobodných uchazeček.

Další články z rubriky


Přidat komentář