DOTAZ
V dubnu mi skončila MD a od té doby jsem hlášena na úřadu práce do září ( než mi bude syn přijat do školky). Nyní mi původní zaměstanavatel nabídl zkrácenou pracovní dobu. Mě by to vyhovovalo, ale ráda bych se informovala zda to pro mne nebude znamenat nějaké důsledky v placení sociálního, zdravotního, nebo důchodového pojištění. Můj dotaz zní: jakým způsobem se liší zaměstnanecký poměr na plný a na částečný úvazek?
ODPOVĚĎ
U Vás se bude patrně jednat o kratší pracovní dobu na základě individuální domluvy se zaměstnavatelem. V takovém případě přísluší zaměstnanci mzda odpovídají této kratší pracovní době. Zkrácená pracovní doba bývá sjednána např. v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu pro všechny zaměstnance a bez krácení mzdy. Sociální a zdravotní pojištění bude u Vaší kratší pracovní doby odváděno, jak zaměstnavatelem, tak z Vašich srážek dle výše mzdy a nenastane pro Vás žádný problém. Kratší pracovní doba se Vám do odpracovaných let (získané doby pojištění) k důchodu započítává – Cituji:
http://www.cssz.cz/templates/nejcastejsi-dotazy.aspx?NRMODE=Published&NRNODEGUID=%7bF32F8E92-38CC-465D-BCDD-1A62B86C1B5E%7d&NRORIGINALURL=%2fcz%2finformace%2fnejcastejsi-dotazy%2fnejcastejsi-dotazy-duchodove-pojisteni%2ehtm&NRCACHEHINT=Guest#duchodove145
Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu je jednotná pro všechny důchody. Procentní výměra stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Za každý rok důchodového pojištění (do doby než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu. Poté, co již občanovi vznikne nárok na důchod, ale on o něj nepožádá, nebo požádá o jeho přiznání bez výplaty a bude pracovat dál, tak se mu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti důchod navyšuje o 1,5 %. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten (zjednodušeně řečeno) tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Jednotlivé roční příjmy se násobí různými koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců v jednotlivých letech. Koeficienty se každoročně mění v závislosti na vývoj růstu průměrné mzdy. Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení. Nezapočítává se příjem z dohody o provedení práce, protože ta nezakládá účast na pojištění. Nezapočítávají se ani takové příjmy v rámci zaměstnání, ze kterých se neodvádí pojistné. Započítává se však náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, a to i přesto, že se z ní pojistné neplatí.
Důležitá při kratší pracovní době je otázka přesčasů: Při sjednané kratší pracovní době se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout (nikoliv nařídit), že zaměstnanec vykoná práci nad dohodnutou kratší pracovní dobu. O přesčas se jedná až v momentě, kdy bude naplněna stanovená, u zaměstnavatele uplatňovaná, týdenní pracovní doba. Teprve poté se může jednat o práci přesčas, opět nikoliv o práci přesčas nařízenou zaměstnavatelem, nýbrž o práci přesčas, na které se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl.
Přidat komentář