DOTAZ
Dobrý den, jsem již téměř 6 let na rodičovské dovolené a ještě mě čeká asi 15 měsíců. Poslední dobou mám pocit, že ze všeho zešílím. Manžel má v práci poměrně vysoké postavení, což ho předurčuje k ranním odchodům a večerním příchodům, občas služebním cestám. Po příchodu domů téměř nekomunikuje. Mám pocit, že pro něho nejsem dost dobrá, že v zaměstnání si s jinými manažery a manažerkami popovídá lépe. Mám pocit, že mě nebere jako partnera, ale ženu, která se postará o děti a domácnost. V poslední době to tak těžce zvládám, že často brečím. Jsem velmi impulzivní a často vybouchnu. Z jeho úst často slyším, že všechno , co říkám, jsou hlouposti. Nevyslyší mě, neřeší doma nic. Už to dospělo tak daleko, že se konfliktům neubráním před dětmi (jak taky, když jsou pořád se mnou). Už někdy nemám ani náladu s s nimi hrát a povídat. Manžel si myslí, že bych měla být naprosto spokojená na rodičovské dovolené a užívat si jí. Vždyť jsem se kvůli němu a dětem všecho vzdala, myslím tím možnosti kariérního postupu v zaměstnání a teď jsem pouze služka, která manželovi nestojí velmi často ani za odpověď. Ale, abych byla spravedlivá, s dětmi je rád a i přes to všechno je rodinný typ, který chce mít spokojenou rodinu. Jen nějak nechápe, že by pro to měl také něco udělat. Nejsem si jistá, jak vše zvládnu. Přestal mě bavit i můj velký koníček, kterým byl sport. Nebo to vidím vše moc černě? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ
Hezký den, děkuji za Váš velmi upřímný dotaz. Na počátku dovolte, abych ocenila Vaše rozhodnutí věnovat plných 6 let, výhledově 7, svým dětem. Je to velký dar pro jejich budoucnost, bohužel ne zdaleka ještě společností doceňovaným.
Zároveň z Vašeho psaní vnímám určité emocionální vyčerpání. Je to přirozený důsledek situace, kdy žena dlouhodobě neobnovuje své zdroje a navíc necítí uspokojení v partnerství.
Píšete často o tom, co „pociťujete, že si muž myslí“. Pohybujeme se tedy v rovině hypotéz, které se mohou velmi lišit od skutečnosti. Možná si o svých pracovních záležitostech Váš muž skutečně lépe popovídá se svými kolegy, to ale nic nevypovídá o hodnotě vašeho vztahu. Doma pravděpodobně – právě s ohledem na velkou vytíženost – hledá klid, zázemí. Lze rozumět tomu, že se nechce v myšlenkách ani pocitově vracet k pracovním problémům. Můžete mu „otevřít prostor“ tím, že bude jen vědět o Vašem zájmu, ochotě naslouchat i profesní problematice. Na druhé straně je samozřejmé, že očekáváte i jeho angažování v rodině, sdělte mu svá konkrétní očekávání, pokuste se zorganizovat alespoň jeden den v týdnu, kdy se vrátí domů dříve.
Zmiňujete svoji nejistotu, zda jste „dostatečně dobrou partnerkou“. Pro Vašeho muže existuje jistě mnoho důvodů, proč si zvolil za svou partnerku a matku svých dětí právě Vás. Pokuste se někdy nalézt prostor, kdy si o samotě promluvíte o tom, co jeden od druhého skutečně potřebujete. Je dobré, když se partneři při takovém rozhovoru snaží vyhnout vzájemnému obviňování a kritice. Zaměřte se spíše na dohodu o tom, na čem budete oba pracovat. Partnerský vztah také vyžaduje čas, který si s partnerem „ukrojíte“ jen pro sebe, byť po chvilkách.
Co se týče přítomnosti dětí u konfliktu, je pro ně normální životní zkušeností, učí se od svého okolí, jak takovou situaci zvládnout, jak reagovat. Důležité je, jak „jejich dospělí“ konflikt zvládnou, jaké má vyústění, řešení.
Je třeba také říci, že stejně jako ostatní členové rodiny, i Vy máte plné právo cítit se ve své rodině šťastná a naplněná. Péče o děti by pro ženu z hlediska duševní rovnováhy neměla zůstávat jediným zdrojem potěšení. Jaké jsou Vaše další zdroje, z nich můžete čerpat energii? Zkuste si nalézt čas na to, co by Vás bavilo, bylo zdrojem nových zážitků a možná i kontaktů. Vřele Vám doporučuji pobyt v přírodě, ať už budete sama, s partnerem nebo s dětmi. Ty se v přírodě ostatně velmi přirozeně zabaví samy. Nepíšete také nic o vztazích s širším okolím. Pocit izolace od „dění ve světě“ na pocitu harmonie nepřidá. Zaměřte se zejména na podporu těch vztahů, kde vzájemně můžete sdílet své životní zkušenosti a kde si vypomůžete třeba i pohlídáním nebo vyzvednutím dětí.
Další z oblastí, která by si zasloužila pozornost, je období po skončení rodičovské dovolené. Budete se vracet do zaměstnání či sama něco podnikat? Pokud ano, můžete se postupně začít vzdělávat, pracovat na svém růstu, obnovovat profesní vazby. To vše se může stát dalšími pilíři při posílení Vašeho sebevědomí, které se bezesporu pozitivně odrazí i na vztahu partnerském.
Možná Vás i partnera může k některým krokům inspirovat i tematický článek na stránkách Aktivní mámy. Pokud cítíte, že na této cestě potřebujete oporu, neváhejte vyhledat služby odborníka.
Přeji Vám mnoho odvahy k proměnám všeho druhu
Mgr. Jitka Šoltová
Přidat komentář